Den třicáty druhý – 12.8. 2022
Ze Stöhrhaus do St.Bartholomä , 18,3 km 212 m/ 1470 m (nahoru/dolu)
Dnes jsme poprvé posnídali kaši s výhledy. Čeká nás sestup do Berchtesgadenu a těšíme se i na Königsee, které bychom měli překonat pomocí lodní dopravy.
Vykročili jsme trochu s obavou jak nás budou poslouchat nohy..ale celkem to šlape – kocháme se výhledy a počasí nám přeje.V lese jsme dokonce narazili na studánku a maliny. Už nám na snídani chyběly 🙂
 |
| Sestup do nížin za novým dobrodružstvím |
V Berchtesgadenu jsme se nechali zlákat čokoládovnou na kávu a dortík. Vše domácí výroba a dávají se s námi do řeči dvě důchodkyně na kole – opět vysvětlujeme co a kam jdeme. Přejí štěstí po cestě a my ještě nevíme jak moc ho budem potřebovat.
 |
| Espresso Bayleas Sahnedorte |
Projdeme městem, dokoupíme zásoby a už si to šlapeme k jezeru. Chceme vystoupit na právem břehu u St. Bartholomä, kde se nachází kostel, dvě hospody a chata Alpenvereinu, kde bychom rádi přenocovali. Chata je bez obsluhy, tak si představujeme něco jako lepší přístřešek.
 |
| Berchtesgaden |
V přístavu nás překvapí hned několik skutečností – je tady wifi zdarma, při plavbě musíme mít respirátory a není vůbec jasné která loď odplouvá a už vůbec ne kam. Tak snad jsme na té pravé! Vyjížďka je komentovaná – v němčině a pán je uspávač hadů, asi ho práce moc baví. V polovině trasy se loď zastaví..asi budem plavat na břeh? Vyleze kapitán a začne hrát na trubku. Demonstruje tak ozvěnu jezera..pěkné to bylo. K velkému překvapení začne po ukázce vybírat drobné do čepice. No, zajímavý přivýdělek..za malou chvilku vystupujeme a pomalu se blíží bouřka.
 |
| Zážitková plavba |
Po cestě na wifi jsme zjistili, že chatu je nutné rezervovat a po zaplacení noclehu dostanete kód na otevření dveří..nutno dodat že již rezervovat nelze. No, nic – říkáme si, že půjdeme chatku okouknout a třeba na něco přijdeme.. najdeme prázdno a dveře na kód.. jediná možnost se jeví zavolat na alpenverein a domluvit se, jenže my nemáme signál. Za to máme wifi.. voláme tedy naše kamarady v Praze – Marca s Adélkou zda by nepomohli. Wifi je jen u kostelíka, tak Milan hlídá a já chodím pravidelně kontrolovat zda už chajda nemá obyvatele. Nevypadá to moc růžově – Marc se nemůže dovolat a zatím nikdo není ani v chajdě..a začíná pršet.
Po asi pátém kolečku vidím světýlko..juchu, zaraduju se. Ťukám na dveře a otevírá mi týpek se slušnou angličtinou. Vysvětluju mu situaci a celkem ochotně říká, že si myslí, že v chatě místo je. Ať se ubytujeme a zaplatíme do kasičky. Radostně se tedy stěhujeme a získáváme kód 🙂 Mezitím se samozřejmě dovolal i Marc – správce moc nadšený není, že jsme bez rezervace a navíc je to chata určena pro horolezce ( u jezera??) nikoliv VHT, ale nakonec svolí a my bydlíme i oficiálně. Marc to moc dobře zařídil. Snad to nebyl moc nepříjemný hovor. Prozkoumáváme okolí – umýt se jdeme do jezera, uvaříme na lavičce a navíc si vychutnáme i radlera. Jediné nepříjemné překvapení je wc. Vypadalo to, že tam nikdo neuklízel od pruské války.. na štěstí jsem našla desinfekci a celý záchod vydrhla. Obědvat z mísy by se dalo. Takže milí správce a lezci, nemáte vůbec zač..
 |
| Biwak Otto Watzmann,nyní i s čistým wc |
Závěr dne byl tedy víc než zajímavý, zbytek večera se snažíme rezervovat chaty po cestě neb jdeme přes národní park a tak si netroufáme spát venku, ale je víkend a všude je nacpáno. Zapojili jsme i Klárku. Nakonec se ale v jedné chatě uvolní dvě místa. Rychle rezervujeme a máme místo, alespoň na zítra. A teď už je čas jít spát.
Všem moc děkujeme za podporu při hledání ubytování 🙂
 |
| Krteček si užívá jezera |