Den dvoustý dvacátý čtvrtý – štěstí v dešti

 Další zastávkou je informační centrum u Haastu. Místy docela hezky sprchne a jinak prostě alespoň poprchá. V centru nám poví co víme, prší, řeka bude hluboká, takže máte s trekem útrum, ale můžete se jít projít po lese nebo na pláž. Ale aspoň byl pán přívětivý a věříme, že za lepšího počasí by nám uměl poradit daleko víc. Projdeme si místní výstavku. Je to docela hezké a to i přesto, že jim vypadne proud. Okolí informačního centra taky není úplně k zahození. A pak jedeme směr Jackson bay a Neils beach.

 

 V Jackson bay už leje prakticky pořád. Ale i tak se jdeme projít krátkým trekem pralesem k moři na pláž. Vlny a skaliska, to se dá pozorovat dlouho. Pak se přesuneme autem k přístřešku, kde za přítomnosti sandflies a racků poobědváme. Paní z nedaleké kavárny nám donesla kafe, ale bohužel si nás spletla s někým jiným, tak je zase odnesla. Jeden racek si nás zabírá a všechny ostatní racky vyhání a prohání. Ale jich moc, na chudáčka. Ale vzteká se hezky. Popojedeme kousek na Neils beach, ale opět tu neuspějeme s pozorováním dravé zvěře. Jen vlny, pláž, spoustu dřeva a sem tam racek. A samozřejmě hromada sandflies. Ale na pohled je to fakt krásné.

 

Vracíme se zpět a projedeme kolem Haasu. Jedeme směr Wanaka a slunce. První zastávku uděláme na vodopád The Roaring Billy. Není to moc daleko a on sám taky není zrovna velký. Ale pozoruje se ze břehu řeky a je to fakt zajímavé. A taky dobré na protažení. Dalším zastavením je Pleasant flat. To je ještě kratší procházka pralesem k říčce. Vlastně tu toho zrovna moc k vidění není a do třetice stavíme na procházku k Blue pools. Je to procházka kolem řeky Makarora k jejímu soutoku s řekou Blue. Barva řek je fakt okouzlující. Škoda že nám prší a je tu tolik lidí, jinak bychom se určitě vykoupali. Ale za ten pohled to stálo.

 

 A pak už jen rychlá zastavení na Wanacké a Hawea jezero. K Hawea jsme i sjeli, že bychom se vykoupali, ale varování, že se propadneme do písku a spousta lidí nás odradila. Tady už nám pěkně svítí slunce. Sjedeme až do kempu, místo tam mají, jen je dražší než by měl být. Ale co už. Sjedeme se vykoupat k řece. Tady už to dobře známe, však jsme tu týden bydleli. Prověřený vlez do řeky je ale obsazen, tak se kousek musíme posunout. Řeka není tak ledová jak si pamatujeme, ale proud je daleko větší. Když se sušíme připlavou dvě kachny a zkouší zda z nás nevypadlo jídlo. Vůbec se nebojí a batolí se těsně kolem nás. Po koupačce zajedeme do druhého kempu. Trochu nám dalo zabrat jej najít a přitom je na druhé straně silnice než ten první. Je o něco levnější a jinak stejný. Postavíme stan, uvaříme večeři a v klidu pojíme.

 

Po odpočinku sjedeme pro vodu ke studánce a ukázat Klárce největší wanacký zázrak, Wanaka tree. Je u něj hlouček fotografů a tentokrát je pod vodou. Když se vynadíváme, sjedeme ještě do New Worldu nakoupit nějaké zásoby a něco k zakousnutí. A pak už hurá do kempu spát.