Den třístý dvacátý pátý – brněnské intermezzo VII.

 

Brno (Česká republika)

 

Dneska není jenom Den dětí, ale Milánek má narozeniny! Místo bujarých oslav leží vyčerpaně v posteli a od rána přijímá gratulace i přání zdraví na dlouhá léta.
Ode mě dostává dárek  který jsem kupovala ještě v Malajsii a s vyzvednutím a doručením mi pomáhala Klárka. Jsou to nové nepromokavé ponožky Bridgedale. Pečlivě jsem vybírala a snad budou tak skvělé jako jsou ty běžné od této značky. Místo dortu máme štrúdl.

 

Už jsem doufala, že bude lépe a zaskočíme spolu do města. Žel opět vyrážím sama – dnes mám pochůzky: jdu si podepsat smlouvu do T-mobile, kde nyní mám předplacenou kartu.  Snažili jsme se získat nějaký rozumný tarif, ale marně. Milan dokonce volal na zákaznickou linku T-mobile, že hledáme tarif hlavně s daty a našel nabídku od O2. Paní na T-mobile si vyslechla jeho požadavky a protinabídku z O2 s tím, že to postoupí výš a že se kolegové Milanovi určitě ozvou. Za pár hodin přišla SMS s kódem pro převod k jinému operátorovi. Docela  prozákaznický servis, že. Nakonec jsem našla alespoň 30% slevu na nic moc tarif, ale alespoň můžeme volat neomezeně a trochu dat taky máme. Za měsíc to budem řešit snad s větším úspěchem.

 

Taky jsem si dala v kavárně Tchiba kávičku – paní prodavačka byla příjemně upovídaná a u kávy tu sedí „holky“, co jim je 70let pryč. Vykládají o pečení a ukazují si fotky z mládí jaké to byly štramandy. Tady se mi líbí – poslouchám a pozoruju lidi. Trochu se projdu po městě a ještě jsem se odhodlala k velkému kroku: zítra jsem objednaná ke kadeřnici! Naposledy jsem tam byla někdy v březnu minulého roku 🙂

Pak už domů a ještě cestou stihnu koupit větrník pro dvojitého oslavence – když je ten Den dětí. Není to lehký úkol – našla jsem cukrárnu, která má jenom zmrzlinu a na rohu u ní mě zachránilo lahůdkářství. Potom už jen povinná fotka markraběte Jošta Lucemburského na žirafě a hurá s větrníkem dom.

 

Doma se nám povedla chytit wifi od sousedů, tak se podíváme i na filmy. Milan se domluvit se sestřenicí Ivankou, která je doktorka, že mu zkusí zařít ORL na další den. Tak to ta nemoc je stále vážná – když se dobrovolně vydá do spárů medicíny.
Pak už spát, zítra bude zase o chloupek líp.