Den třicátý sedmý 17.8.2022
Od Biberalm do Miesbichlscharte, 23,3 km 1488/948m (nahoru/dolu)
Noc byla klidná, měsíc se sice zase snažil dohnat slunce, ale my jsme byli krytí velkým smrkem. V tichosti balíme a zase ráno zjišťujeme kde to vlastně spíme – kousek od silničky a pod ohradou krav 🙂 Celkem je tady už v půl sedmé živo. Snídani tedy budeme vařit o kus dál..méně nápadně.
Za chvíli se napojujeme na Sepp Poesie Wanderweg – na každém rohu básnička místního barda Seppa..no moc nás to kulturně nepovznáší. Ale našli jsme lavičku pro meditaci a tak vytahujeme vařič. Všude je hromada mravenců, lezou úplně všude..kromě lavičky, tak snídáme v lotosové pozici 🙂
 |
| malinová kaše |
 |
| Hory se probouzí..dole je Bad Hofgastein |
 |
| Knaippův chodník v lese |
Klesáme a proplétáme se ohradama, u jednoho statku najdeme zkratku místňačku do Bad Hofgastein. Začíná tak, že projdete ohradou s poníky, co se cpou ven a pokračuje bahnitým svahem, jenž se stává potokem..statečně hopkáme z drnu na drn. Ač je cesta oficiální Alpenverein, není moc přehledně značená a trochu tápeme..ale co, směr dolů známe a případně se vynoříme někomu v ohradě. Vsázíme se jestli někdy ještě potkáme značku.
 |
| začátek a konec cesty – poníci a králíci s morčetem |
Dobře to dopadlo a my si v Bad Hofgasteinu dokoupili zásoby do hor, nechyběla ani vydatná sváča.
Podél řeky se vydáváme opět vzhůru k výškám, ovšem poté cesta vede kus po silnici. Tyhle chvíle nemáme rádi – silnice a vedro..Ale najednou narážíme na další zkratku místňačku..je sice víc do kopce, za to v lese a bez silnice. Ochotně tedy překonáváme ohradu a sápeme se dál. Po cestě jsme našli kouzelnou houbu z pohádky a rouru s pitnou vodou (kde nabíráme vodu a pereme).
Podél řeky se vydáváme opět vzhůru k výškám, ovšem poté cesta vede kus po silnici. Tyhle chvíle nemáme rádi – silnice a vedro..Ale najednou narážíme na další zkratku místňačku..je sice víc do kopce, za to v lese a bez silnice. Ochotně tedy překonáváme ohradu a sápeme se dál. Po cestě jsme našli kouzelnou houbu z pohádky a rouru s pitnou vodou (kde nabíráme vodu a pereme).
 |
| Kouzelná houba, umývarka a ta panoramata |
Když se napojujeme na cestičku, je všude hromada lidí. Co tady všichni dělají je nám záhadou – brzy ale potkáváme lanovku = záhada vyřešena, dvě japonky jsme poslali lesem do Bad Hofgasteinu ať se užijou i lesy, no ne?
Začínáme se pomalu blížit k poslední chatě s ubytováním, kam se snažila bezúspěšně dovolat Klárka..tak jsme se urazili, že neumí zvedat telefon a chceme najít místo na spaní v lese ještě než tam dojdeme. Všude mravenci, borůvky, cesty, kopce nebo posedy..myslivci mají tendenci chodit se soumrakem. Nedá se nic dělat – musíme jít dál a dostat se do sedla Miesbichlscharte o 500 výškových metrů nad námi. Prý ještě 2 hodiny, je půl šesté..no snad to dobře dopadne. Cesta vede opět mezi kravinci – od kdy se pasou krávy i ve výšce 2300 mnm? Ale nečekaně se jde dobře a my jsme v sedle lehce po sedmé hodině. Okolo krav přelézáme kamennou zídku..a nikde žádné kravince ani jejich původci! Moc neváháme a prohlašujeme sedlo za dnešní nouzové nocoviště. Rychle stavíme tarp, vaříme večeři a za studeného vichru se ještě myjeme (toto je jen pro fajnšmekry:) ).
Začínáme se pomalu blížit k poslední chatě s ubytováním, kam se snažila bezúspěšně dovolat Klárka..tak jsme se urazili, že neumí zvedat telefon a chceme najít místo na spaní v lese ještě než tam dojdeme. Všude mravenci, borůvky, cesty, kopce nebo posedy..myslivci mají tendenci chodit se soumrakem. Nedá se nic dělat – musíme jít dál a dostat se do sedla Miesbichlscharte o 500 výškových metrů nad námi. Prý ještě 2 hodiny, je půl šesté..no snad to dobře dopadne. Cesta vede opět mezi kravinci – od kdy se pasou krávy i ve výšce 2300 mnm? Ale nečekaně se jde dobře a my jsme v sedle lehce po sedmé hodině. Okolo krav přelézáme kamennou zídku..a nikde žádné kravince ani jejich původci! Moc neváháme a prohlašujeme sedlo za dnešní nouzové nocoviště. Rychle stavíme tarp, vaříme večeři a za studeného vichru se ještě myjeme (toto je jen pro fajnšmekry:) ).
 |
| výhledy do dvou údolí |
Usíná se nám dobře i přesto, že s námi lomcuje vichr a tarp dělá hluk. Ani myšlenky na to, zda nám tarp vydrží a neuletí, nám nepřekáží.