Den padesátý devátý – italská louka

Z Tassenbach do Ausserselwiese, 20,6 km  (1112 nahoru/ 190 dolu)

 

Ráno je podezřelý klid. Účastníci zájezdu ještě spí a trochu prší. Za chvíli ale přestává, takže balíme a přesouváme se pod stříšku ke stolům. Tarp zkouším usušit během snídaně než začne zase pršet. Dneska už máme standard naši kašičku. Docela mě chyběla.

A pak začalo pršet. A víc pršet a předpovědi nejsou vůbec přívětivé. Zase má pršet dalších deset dní. Nic naplat, oblékneme své nepromokavé oblečky a vyrážíme. Jsme jak rosničky v montgomeráku. Zvolili jsme trasu podél řeky, abychom se nemuseli škrábat do kopce, kde už jsme jednou byli.

Cesta utíká celkem rychle a není ani ošklivá jak jsem se zprvu bál. Taky nám cestou přestává pršet a my se na etapy svlékáme. A konečně přecházíme hranice a definitivně jsme v Itálii.

V Itálii je vše jiné, domy, tráva, kostely, značení, nebe prostě vše a moc se sem vlastně netěšíme, protože máme obavy o to kde budeme spát, nakupovat a kudy vůbec půjdeme, ale snad něco vymyslíme a nějak to dopadne. Stejně obavy jsme měli i první dny v Rakousku a teď už jsou z nás mazáci a klidně bychom tam ještě chvíli zůstali.

 

Odpoledne dorážíme do Sesta neboli Sexten. Coop má zavříno a otevírá až ve tři. Mají siestu. Despar má ale otevříno, tak jdeme studovat co se tu tak prodává. Výsledek ? Není to tak zlé jak jsme čekali, mají i tofu sic jen to, které musí byť v lednici. Dnes ale nakupujeme jen něco k obědu, zásob máme jinak dost.

Na lavičce u Coopu pojíme chléb s pomazánkou a mozzarelou s rajčaty. Jako zákusek rumová čokoláda. Načepujeme vodu a jdeme kouknout do sportu jestli by neměli nepromokavé kalhoty.
Mají tu dokonce dva sporty a nabídka víceméně stejná. V prvním ale neuspějeme , ale ve druhém jo. Jsou teda dost těžký, ale co naplat. Za sto éček bereme a snad poslouží, a kdyby ne, tak budeme chvíli spát pod tarpem.

Vyrážíme za město najít místo na spaní, no a zase jsme to museli vyšlápnout až na kopec. Dobyli jsme vrchol Aussergsellu a pod ním jsou louky. Dalo nám ale docela zabrat najít něco trochu rovného. Taky jsme radši zkontrolovali stavení co tu jsou opodál, ale nikdo nebyl doma, tak snad nevadí, že jim kempujeme na pozemku.

Postavíme tarp a zkusíme zazáplatovat tarp páskou „fix it all“, ale nevypadá to, že to bude držet. Vůbec to nelepí, takže asi obrázky na obalu byla klamavá reklama. Rozbijeme tábor a než se stihnu zabydlet, Míša spí.
Uvařím tedy večeři a čaj, aby se mohla posilnit jak se vzbudí. A jen co se vše dodělalo, Míša zakašle, a to je správný okamžik na jídlo. Napapáme se, čaj vypijeme a hajdy na kutě.