Den sedmdesátý první – experti

snídaně v lese a odpočinkové místo, kam jsme chtěli dojít

výhledy – do městečka a na protilehlý kopec jdeme

Na lanovku kašleme – kdo by jezdil taky dolů, že jo. První odbočka na trasu dolů nás upozorňuje, že sestup je jen pro opravdu zkušené alpinisti s vlastní výbavou. Trochu znejistíme..co znamená s „vlastní výbavou“? Raději hned 2x zkontrolujeme, že tam není nikde ferata. No, není a tak zahájíme sestup plni očekávání, co nás čeká za divočinu a zda jsme ti „experti“.

nová extrémní dobrodružství

Za hodinu jsme dole trochu zklamaní – byla to normální cestička s pár klouzajícími kameny, maličko strmější. V protisměru potkáváme celkem dost lidí a psa,  a někteří se ani nepotí ani nezadýchávají. Na konci jsme se samonazvali alpinistickými experty, teď už nás nic nezastaví!

Dole potkáváme opět vinice a destilérky Grappy, valíme do Desparu a kousek od něj je i prodejna „zdravé výživy“. No, hurá – pokoupíme bazalkové tofu, oříšky, tempeh a párečky. Potom rychle do sparu ať vše stihneme do siesty. Při obědě na lavičce nám dělají společnost dva holuby, co se hašteří o každý drobeček. Po jídle nás čeká stoupání do vesnice Fai della Paganella a potom Cavedago, kde chceme už hledat plácek na tarp.

Šplháme se lesem a nestačíme se divit – nacházíme dva betlémy s vánoční výzdobou a potom další příjemné grilovací místo s vodou.

betlémy, kopec a zase tady mají žít medvědi

V Cavedago nás málem v zatáčce přejede dodávka, jede jako blázen..trochu mi to rozhodí sandál a musím si na chvíli sednout. Naštěstí je kousek odpočinkové místo s vodou, kterou stejně potřebujeme nabrat. Jak tak sedíme, zjišťujeme, že se docela ochlazuje a tak se oblékáme do mikin a dlouhých kalhot. Najednou kousek od nás zastaví auto a dva turisti se hrnou pod most, vytahují foťáky. Hm, asi nějaký místní highlight, tak to se tam taky musíme podívat. Objevujeme tři mosty nad sebou, každý z jiné doby. Technologie se léty moc nezměnila.

kuriózní most a naše dnešní poležení