Den sto sedmdesátý druhý – prémiové pha thai

Chiang Mai

Ráno vstáváme zas dost pozdě, posnídáme, ale nikam se nám moc nechce a jsme rozlámáni. Nakonec se ale vykopeme a dojdeme do táckárny na Ko Soi a zkoušíme u toho nové „jednohubky“, ale novinky nám moc nezachutnají.

Naše kroky nás pak zavedou do kavárny naproti našemu oblíbenému masážnímu salonu. Míša si dá kávu a já jahodový shake. U toho se objednáme na masáž nohou. Masáž nohou je dnes taková lehká, což není v našem rozlámaném stavu na škodu. A je to takové hezké pohlazení a rozloučení.

Při cestě zpět narazíme na uličku, která je dnes vyhrazena jen pro pěší a je plná krámků. Taky se tu dělá pad thai podle receptu z World Championu. Neváháme, rukama nohama se domluvíme, že jsme vegetariáni a jeden si objednáváme. Vyrábí se přímo před námi, takže to máme i s cooking lessons, kterých je všude okolo bambilión. A výsledek ? Druhé místo. Paní domácí v Chiang Rai nám udělala chutnější, ale špatné to rozhodně nebylo.

Cestou na hotel potkáváme starého známého ze Švýcarska. Stěžuje si, že když se stěhoval do jiného hotelu, tak jsme se s ním nedomluvili na dalším setkání, a že to bral tak, že už jej nechceme vidět. Popravdě to tak nebylo, ale jeho nepřítomnost nám vůbec nevadila. A teď už tu má svoji Thajskou přítelkyni, které dneska koupil luxusní nové kolo, aby spolu mohli brázdit ulice Chiang Mai. Tak jsme si popřáli do nového roku a rozloučili se.

Taky se Míša stavila ve svém oblíbeném a mnou nenáviděném obchodě a koupila další šaty (www.chiangmaicotton.com). Tentokrát ale né pro sebe, ale pro naši Klárku. Tak aspoň že tak , holky mají obě radost.

Na hotelu se pak marně snažím znovu objednat indické jídlo. Neúspěšně. Naše oblíbená Grab restaurace je zavřená. Jako mnoho dalších. S příchodem oslav nového roku to tu dost prořídlo. Nakonec za 70bátů objednávám placky roti, měl by to být balíček s pěti roti. Normálně na ulici stojí jedno roti 40 bátů, takže toto se určitě vyplatí. Některé jsou slané a některé sladké, takže je to taková hezká tečka dne.

Ještě se snažím objednat se supermarketu vločky, ale jak to tak vypadá, pokud jste dál jak dva kilometry, tak vám Grab řekne, že nemá řidiče. Služba dost naprd. Zkusím to ještě ráno, ale vidím to černě. Asi nám není přáno, tak uvidíme co nás čeká dál. Zítra odlétáme zpět do Bangkoku, abychom se 1.1.2023 přesunuli na ostrov Koh Chang.

Po jídle ještě posloucháme pohádky a brouzdáme po internetu. Voláme si na chvilku s Míšiným bratrem, zjišťujeme novinky a svěřujeme naše těžkosti se svatbou – už máme předvybraná místa a potřebujeme vyslat „posly“ na prohlídku. No, uvidíme – nic horšího než, že se budeme brát v roce 2024 se nestane 😃 Bratr se ujímá prvního místa (Mělník)

Míša si pak volá i s kamarádkou Martinou z Brna a probírají vše možné, už se taky dlouho neslyšely. Proberou i svatbu a Martina se nabídne, že si ráda udělá výlet (Lanškroun). Moc hodná holka.. Posledního místa se ujímá naše Klárka (Čáslav).

Jsme teď jako král, který vysílá své „syny“ do světa najít ptáka ohniváka..