Den sto sedmdesátý třetí – Silvestr v Čínské čtvrti

Z Hillda House (Chiang Mei) do W22 by Burasari (Bangkok)

Dneska vstáváme trochu dřív, ale moc se nám nechce. Zkouším naposledy objednat nákup ze supermarketu, ale neúspěšně. Rychle se pobalíme, nasnídáme a jen tak tak stíháme v jedenáct check-out. Paní domácí se s náma ani nijak moc vřele neloučí. Prostě jen bye a tím to končí. Tak tedy pápá Hillda House.

Jdeme si sednout do chrámu. Bývá tam klid. Tedy až na dnešek. Dneska je tam dost narváno a probíhá tam jedna akce za druhou. Do nového ruku se holt musí s čistým štítem. Ale né jen Thajci, i cizinci se tu účastní modliteb. Před jednou odcházíme na oběd, ale ještě se v chrámu stavíme na záchodě. A normálně i tady si musíte zout boty. Naštěstí vám dají aspoň přezůvky.

Loučíme se s naší táckárnou. Je to pořád jídelna numero uno. Ko Soi nám bude hodně chybět. Bylo to fakt výborné. A pak už hurá na letiště. Měl jsem trochu obavy, aby nás tam někdo svezl, když je tu teď tolik lidí a akcí. Ale neujdeme ani pět metrů a už si vezeme zadky v červeném autě. Byl jsem připraven smlouvat na sto bátů. Ale tím že rovnou chtěl přesně 100, mě vzal vítr z plachet. Podle internetu to mělo stát osmdesát, taxíkem pak sto šedesát. Takže je to takové akorát.

Na letišti jsme ale dost brzo. Takže si tu hezky hovíme v chládku a čekáme až nám otevřou odbavení. Voláme si s Klárkou a čas rychle utíká, ani se nedějeme a už nastupujeme do letadla a odlétáme směr Bangkok. Cesta byla bezproblémová a rychlá. Já ji třeba celou prospal. Po přistání musíme ale čekat, přistáli jsme o půl hodiny dřív než jsme měli, ale i to rychle uběhne.

Vyzvedneme baťohy. Kupodivu přijedou jako jedny z posledních a už si to metelíme na vlako-metro. Na pokladně nás překvapí. Na Nový rok je červené metro zdarma! Ale MRT, tedy modré už nikoliv. Škoda. Vystupujeme na zastávce Wat Mangkon a jdeme hledat naše ubytování. Je to v čínské čtvrti a kousek od nás by se měl odehrávat ohňostroj, jestli jsem to správně pochopil.

Naše ubytování je v celku luxusní hotel. Je v něm samozřejmě slyšet úplně vše. Tady o odhlučnění ještě neslyšeli. Bydlíme ve čtvrtém patře, pokoj 426. A když nic tak je opravdu čistý. Recepční nám řekl, že v jedenáct otevřou střechu, to kdybychom se chtěli podívat na ohňostroj.

Ubytujeme se a já zkouším přes Grab objednat jídlo, ale nedaří se. A v okolí jsou všechny vege restaurace zavřené. Navíc sendviče, které jsme koupili v naší táckárně v sobě mají asi řasu a Míša to není schopná sníst, takže já mám dva a ona nic. Ale i tak je to proradně málo. Vyrážíme tedy do 7 eleven, ale najdeme tu jen jeden sýrový toast. I tak jej bereme a necháváme ohřát, ať má Míša něco v žaludku a jdeme do dalšího. 7 eleven je tu na každém kroku. Ten další je o dost větší a má hodně sýrových tousťáků, ale v mrazáku jsme objevili VG4Love. Jaká si rýže s něčím co není maso. Bereme pro každého jeden a také necháváme ohřát na prodejně. Tohle je fakt hezké. Ohřáté si to pak odnášíme na hotel a povečeříme. Už jsme rozhodně jedli lepší, ale jako nouzovka fakt super.

O půl dvanácté se zvedáme z postele a jdeme se podívat na střechu. V Čechách už touhle dobou sem tam vyletí nějaká raketa, a tady klid. jen hučící město. Na střeše je jen pár lidí. My čekali nějaký nával, ale nic takového. Pokusíme se určit, kde ohňostroj bude a jsme zvědaví jestli něco uvidíme. Dvě minuty před dvanáctou začnou lítat ohňostroje od lidí. Jako asi dvacet prásknutí dohromady a ve dvanáct to začne. Krásný pětiminutový ohňostroj pořádaný městem. A po pěti minutách jako když utne. Občas vyletí raketa, ale v tak velkém městě jsme čekali pořádný buger. Ale nic. Je patnáct minut po novém roce a už žádný dělobuch nebo ohňostroj, který by ozářil noční oblohu. Oslava nového roku skončila.

My bychom vám chtěli popřát vše nejlepší do nového roku, a doufáme, že si splníte nějaký sen, který jste si vysnili. My si jej zrovna plníme a i když se občas může zdát, že není vše zalité sluncem, tak je to jen proto, aby nám ty krásné chvíle nezevšedněli a stále si jich vážili. Máme vás rádi.