Den sto druhý – magic autobus v mlze

Od Boufaou za Vaugines, 27,7km 726/1014m (nahoru/dolu)
https://mapy.cz/s/hefujonaco

Přes noc trochu sprchlo a občas to fouklo, ale nic velkého. Díky větru je i tarp v podstatě suchý, takže se hezky skládá. O půl sedmé zazvonil budík a mě se vůbec nechtělo, ale nakonec jsem to hecnul. Míša se vzbudila dřív než se uvařila snídaně. No a taky si stihla odskočit a zabalit.. Zrovna dochází bomba a toto vždycky trvá dlouho a když do toho občas ještě foukne, ale nakonec se nám voda uvaří.

Najedli jsme se, pobalili a vyrazili. Cestou potkáváme spousty dalších možností na spaní, ale jen to naše bylo hezky kryté, takže nelitujeme. A trochu nám padla mlha. Prakticky nic nevidíme, ale je fajn vědět, že když uděláte fotku, tak na ni vidíte čtyřikrát dál než ve skutečnosti.

Cestou dobýváme několik vrcholů, a to i ty, který nejsou na značce. Je dost těžké se ji držet, když ji nevidíte. Nakonec usoudíme, že bude lepší se držet cyklostezky. Je větší a z ní snad nesejdeme. Pokoušíme se najít studánku, neúspěšně. Ještě že jsme s ní nepočítali a raději táhli víc vody sebou. A pak jsme potkali pocestného ! S batohem ! Překvapilo to nás i jeho.

Mlha skončila až při sestupu do vesničky Cucuron. Najedli jsme se pod stromem pěkně v suchu a trochu jsme se tam zapomněli. To je prostě hned. Takže pak musíme trochu přidat do kroku. Původně to vypadalo, že budeme v Cucuronu před třetí a budeme čekat než nám otevřou obchod, ale nakonec dorážíme ve čtvrt na pět. A máme fakt velký hlad.

Ve Sparu nakoupíme něco málo na cestu a trochu víc na sváču. Rychle se najíme, až z toho Míše zaskočí. Nevypadalo to úplně dobře, párkrát se mě pokusila ukázat, co všechno snědla, ale jelikož u nás zrovna zaparkovala paní a hrozně se tam prdelila ( to prostě v takové situaci chcete) tak si to nakonec rozmyslela a pak už to bylo dobrý. Vodu jsme nabrali na dětském hřišti, kde si zrovna hrál takový divný chlapík se dvěma psama, ale musím uznat, že psy měl pěkně vycvičené.

A pak už se opravdu rychle prdelíme pryč. Máme zpoždění. Procházíme další vesnicí Vaugines, opouštíme naši trasu a směřujeme na sever do lesů. Chvíli to tam vypadá s místem na spaní beznadějně, ale jelikož se už smráká, nezbývá než se spokojit s jedním trochu šikmějším místem. Trochu se nám jej podaří i srovnat, tak snad nebudeme moc jezdit sem a tam.

Důležité je, že máme postavený bydlení dřív než začalo pršet. Taky jsme kvůli tomu šli celou domu v nepromokavých ponožkách. Znáte to, když je máte, neprší, a když je nemáte prší. A moc doufáme, že nás bouřky nevyplaví. No uvidíme. Pro jistotu máme vše v báglech a ty mají pláštěnku zespoda a nepromokavou bundu nahoře. To se přece nemůže nic stát.

Po večeři, když už Míša spí, se mi povedlo objednat nové boty a poslat do Avignonu. Mají tam přijít ve středu nebo čtvrtek, což jsou dny, kdy tam teoreticky budeme. Zvolil jsem nějaký point na Rue Thiers 21, translator mě to překládal jak potraviny 84, tak jsem moc zvědavý jestli to tam v tom čase přijde nebo jsem vyhodil sto euro oknem.

No nic, je jedenáct a budík bude ráno zase neúprosný, tak radši valím spát. Venku už začalo pršet. Tak snad bude všechno v pořádku.