Den sto padesátý – déšť v Barceloně

Barcelona – 19km

Dnes je to opět flákací den v Barcelóně. Hned po snídani kolem dvanácté vyražíme přes casa Battló a Milà, což jsou baráky navržené známým architektem Antóniem Gaudím a následně zamíříme na plaça d’Espanya, kde je aréna de Barcelóna. Původní býčí aréna je dnes obchodní centrum, kde je 360° výhled na celé město (a navíc zdarma). Nejhezčí je výhled na národní muzeum, kam jsme chtěli dnes též dojít. Bohužel nám začalo pršet, takže i výhledy se halí do mlhy. Seběhneme dolů a zjišťujeme nějaké informace k Montserrat, kam zítra  Klárka pojede na výlet už sama, my už budeme na cestě do Říma. Dnes sice prší, ale zítra hlásí slunečno a 18°C.

Venku se rozprší trochu víc, tak si jdeme na chvíli odpočinout do kavárny. Klárka nás pozvala a já dostal orange fresh. Míša si poručila ke kávě rovnou i croasant. Nás se prostě vyplatí zvát. Ve tři se ale musíme zvednout a jít. Venku sice ještě prší, ale né moc, tak do Sagrada Familia jdeme pěšky, samozřejmě je na druhé straně města. Ozvali se z bookingu (teď najednou píšou pořád), že naše stížnost byla vyřízena kladně a že nám vrací peníze. Ale samozřejmě o ničem nevěděli, neslyšeli…vše dobře dopadlo, ale prý jim můžeme kdykoliv zavolat nebo napsat přes aplikaci..haaa. No a bába z ubytka se taky ozvala, že neměla teď čas (měsíc a půl neměla čas..ehm..na vrácení peněz). Míša svou roli „naštvaný a otravný“ zákazník zvládla na jedničku!

Klárka nás doprovodí k Sagrádě, ale dovnitř s námi nejde. Už tam byla, tak si projde trochu okolí a nakonec počká v kavárně. A my jdeme dovnitř. Sagrada Familia je největší kostel v Barcelone a jde o geniální dílo Gaudího, navíc není dostaven. On se staví už 140 let a podle nejlepších odhadů, kterým moc lidi nevěří, se bude stavět až do roku 2040. Dokonce tu mají barák, kde najemnícu podepsali smlouvy s tím, že až se Sagrada dostaví, tak se vystěhují a barák se zbourá. Tentokrat jsme se placli přes kapsu a vzali si i guided tour. A opravdu se to vyplatilo. Paní byla velmi milá, vstřícná a upovídaná a hlavně do své práce zapálená a s dobrou a srozumitelnou angličtinou. Opravdu jsme si to náramě užili a o Sagrádě se toho hodně dozvěděli – třeba, že Gaudí sochy tvořil podle reálných lidí, které potkal na ulici:) Je to nádherná stavba a geniální myšlenka.  Já byl poprvé, ale Míša chodí pokaždé, kdy je v Barceloně a tak může srovnat, co už od minula dostavěli.

Po Sagradě jsme vyzvedli Klárku a přes obchod jsme to vzali domů. Opravdu jsme měli už hlad. Dnes máme všechny naše zbytky. A pak si dlouho povídáme. Já se u toho snažím udělat zálohu všech fotek na novou SD kartu, kdyby se něco stalo, at o vše nepřijdeme. Jde to pomalu, ale jistě. Nakonec holky nechám, ať si taky chvilku popovídají jen spolu a odebéřu se do lože.

Povídají si dlouho do brzkých ranních hodin, ale nakonec i ony jdou spát.