Den sto padesátý sedmý – jet lag vrací úder

Bangkok

Budíček v osm. Čtyři hodiny spánku. Křeče v nohách moc nepolevily. Je to únavou. Nevím jak Míše vysvětlím, že jsem starý srab a dneska nikam nejdu. Otočím se a vedle mě je totální troska. Míša prý vůbec nespala. Má starosti s tím, že to tu není takové jaké by mělo být, žádný food paradise, navíc jí dělá vrásky návštěva krejčovství a že jsme se tak nechali nachytat a přitom to ví, že jsou Thajci takoví hajzlíci. Navíc jí dělá starosti svatba a přijela i Teta Irma. Prostě je toho takhle najednou moc.

V tomhle stavu opravdu nikam nemůžeme, ani já a ani Míša. Ayuttaya tu na nás počká. Dneska budeme odpočívat. Došli jsme na snídani. Dnes je o patro níž, ale nabídka úplně stejná. Jen je víc lidí a nestíhají doplňovat, ale nakonec ukořistíme, co je potřeba. Dneska se ale nepřežereme jako včera, ale najíme se opravdu moc.

Pan Veselý mě odpověděl. V podstatě si mám vše pečlivě zkontrolovat a mám počítat s tím, že poslání mě bude stát dalších čtyřicet procent, kvůli clu a daním. Takže ať si to pak radši odvezu, ale bohužel s IFC nemá přímou zkušenost. Trochu nás to uklidnilo a mám nad čím přemýšlet.

A pak jdeme pokračovat ve spánku. Já se sem tam probudím, ale nechci Míšu rušit, tak se válím v posteli. Míša se nakonec probere až kolem sedmé večer s trochou obavy, že nebude spát zas večer. Ale už vypadá jako člověk. Hladový člověk, tak jdeme ven najít něco k jídlu. Kousek od hotelu máme indickou restauraci, je to sice dražší, ale pořád dost levné na Česko. Dáváme si rýži s máslovým nánem a k tomu Palak Panýr a Chana Masala. Vše si hezky rozdělíme na půl, ať ochutnáme obojí.

U hotelu probíhají trhy, tak se chvíli zdržíme a pokocháme se. Je tu tak dvě stě stánků, ale stačilo by jich deset a obsáhli by jste všechen sortiment. Kdybychom se vraceli domů, určitě by se tu dalo něco vybrat, ale že nás ještě čeká cestování, tak máme smůlu.

Chvíli uvažuji nad masáží nohou, ale po křečích mám strach, aby to spíš nezhoršily, tak na to prdíme a jdeme na hotel a spát. Ale cestou si ještě zajedeme výtahem do 84.patra na vyhlídku..je to krásné a navíc tady mají i výstavku vítězů závodu v běhu po schodech do 84.patra..rekord z roku 2000 drží Rus s časem 11 minut, 8 vteřin.

A taky si trochu zablbneme…

Pásmová nemoc (anglicky jet lag, doslova „tryskáčové zpoždění“),  je únava a poruchy spánku plynoucí z narušení biorytmů po rychlém leteckém překonání několika (nejméně 2–5) časových pásem.